Ideální křesťanský politik

Aktivita křesťanů v politice je rozhodně potřebná a sám jsem členem MKD (Mladí křesťanští demokraté) v Brně. Ovšem aby se člověk nějaké straně upsal, by měl mít aspoň všeobecný přehled o dění ve straně a na politické scéně. Mnohdy je obtížné si udělat nestranný pohled na určitou kauzu, protože člověk je ovlivňován mediálními tlaky. Všeobecně se mně líbí, že KDU-ČSL prošla očišťovací fází, kdy ji opustila spousta politiků, kterým šlo hlavně o to dělat kariéru. Mezi takové politiky patřili podle mého názoru lidé v blízkosti pana Kalouska. Ať už se jedná o paní Parkanovou nebo pana Severu a mnohé další. S netrpělivostí člověk vyhlíží další volby a snaží se své straně všemožně pomoci, ať už finančně, či přiložením rukou k dílu. Když už do politiky vstoupím, pak bych se ji měl snažit nějakým způsobem kladně ovlivnit, protože v současné době má hodně nelichotivou nálepku. Situaci ale hodně ovlivňují částečně zaujatá média, která neinformují zcela objektivně a snaží se zavděčit svému majiteli a působit tak tlak na nepohodlné politiky. Nebo Vám přijde, že média jsou úplně nezávislá? Sám jsem se snažil trochu podrobněji studovat problematiku kauzy Jiřího Čunka a přijetí údajného úplatku. Kauza podle mě nakonec neměla vítěze, ale panu Čunkovi je neustále silně důvěřováno v jeho rodném Vsetíně, kde byl opakovaně zvolen senátorem už v 1. kole senátních voleb. Takže kdyby byl tak nečistý, jak nám média podsouvala, tak pravděpodobně by mu nebyla dána taková důvěra.

Pokud by člověk chtěl vstoupit do vrcholové politiky, tak je potřeba jeho určitá formace prvně na úrovni komunální politiky, kde tento politik musí nejdříve nasbírat dostatečné množství potřebných zkušeností (jak jednat s lidmi, řešení konfliktů, osvědčit se při získávání prostředků pro svůj kraj,). Takovým ideálním politikem by mohl být např. Radim Jančura (majitel firmy Student Agency), který se snaží peníze vydělané v jeho firmě investovat nazpátek a nejde mu jen o to vyždímat z firmy každou korunu a hrát si na milionáře. Prostě politik by měl být částečně bussinesman, trochu také jako Tomáš Baťa starat se o své podřízené, o své voliče. V současnosti mně přijde, že poslanci a senátoři jsou až příliš uzavřeni se svém vlastním světě. Proto kdybych se já rozhodl vstoupit do vrcholné politiky, snažil bych se v prvé řadě myslet na toho nejposlednějšího občana a dopad různých zákonů na něj. Cílem dobrého politika by mělo být, aby se snažil nežít ve virtuálním světě.

Doufám, že jednou Česká republika najde takové schopné komunální politiky, kteří budou ochotni tuto nelehkou cestu podstoupit a hlavně ji úspěšně dokončit.